Výstavní kariéra

Pokud vaše štěňátko vyroste v krásného psíka, stojí za to ukázat se s ním na výstavě. Pokud se rozhodnete pro výstavní kariéru, je třeba na ni psíka dobře připravit. Italáčci jsou temperamentní plemeno, přesto se s trochou trpělivosti dají naučit hezkému předvádění. A to je základ. Pokud se zvíře hezky předvede, má napůl vyhráno. I drobné exteriérové vady rozhodčí přehlédne a promine, když má pejsek elegantní krok, dobře stojí a ukazuje zuby.

S přípravou na výstavy začínáme už od štěněcího věku.

Jedním z hlavních předpokladů je dobrý vztah pána a pejska, plný lásky a důvěry. Psík pak se sebou nechá dobře manipulovat.

Štěně naučíme chodit na normálním vodítku s obojkem. Na výstavách se pak používá speciální předváděcí vodítko, které je tenké jako šňůrka.

Učíme ho stát na stole, přičemž stačí trénovat jen několik vteřin. Psíka postavíme do správného výstavního postoje, srovnáme nohy, hlavu držíme nahoře. Zpočátku psíka přidržujeme u hlavy a zadku, postupně stačí přidržet pod bradou. Tento trénink děláme několikrát denně po malých chvilkách. Pokud se zvíře nebojí a na stole dobře stojí, stačí cvičit 2 – 3 x týdně. Postoj na stole postupně prodlužujeme, ale ne déle než 20 sekund, půl minuty. Pak mu v postoji prohlédneme zuby – nejen odhrneme pysky, ale tlamu i otevřeme. Psík by měl být na tuto manipulaci zvyklý z čistění zubů. Vždycky při cvičení hodně chválíme a můžeme dát malou dobrůtku. Postupně zkoušíme trénovat i v cizím prostředí – venku mezi lidmi, na hřišti, nebo třeba i v hale. Je dobré se s pejskem zajet podívat se na výstavu – a to pod širým nebem i v hale (kde jsou úplně jiné zvuky), aby si pes na prostředí zvykl.

Nácvik předvádění v pohybu není složitý, pokud zvíře umí chodit na vodítku. Obojek posuneme nahoru k uším, hlavu mírně vytáhneme a chodíme rychlým krokem nebo mírným klusem. Snažíme se, aby pes chodil přirozeně a v tempu, které mu vyhovuje. Psík nesmí tahat, nechat se vléct nebo skákat. Jakmile tohle začne dělat, přestaneme s cvičením a chvíli počkáme. Není také dobré psíka vytahovat hlavou hodně vzhůru, může mu to zkrátit krok. Pokud pes není zvyklý na společnost ostatních psů a lidí, musíme ho zvyknout na chůzi po ulici, trénujeme předvádění i mezi lidmi. Chůzi cvičíme rovně i do kruhu, uděláme vždy tři až čtyři kruhy. Pak se zastavíme a psa upravíme do výstavního postoje. Tento trénink musíme dělat pravidelně, než si zvíře na předvádění zvykne. I šampionovi však neuškodí, když s ním dva tři dny před výstavou předvádění zopakujeme v parku nebo na hřišti.

Toto úsilí se jistě vyplatí a bude vás hřát, když si pak v posudku přečtete, že pes byl výborně předveden.

Je dobré s mladým psíkem (cca 9 měsíců) udělat jednu výstavu na zkoušku, aby se seznámil s prostředím a poznal, o co jde. Vhodné je přihlásit se na oblastní výstavu nebo krajskou výstavu. Pak je možné navštěvovat už výstavy náročnější, kde se zadávají tituly pro mladé CAJC, a pak i pro dospělé – národní, klubové, mezinárodní výstavy.
Informace o nich najdete v klubovém zpravodaji.

No a co když i přes vaši trpělivost a snahu se pejsek nechce předvádět a na výstavách se mu viditelně nelíbí? Rozhodně ho nenuťte, vždyť psíka máte především pro sebe, pro radost a pohodu. Ne každý musí být šampion. I bez výstavních titulů bude váš pejsek pro vás vždycky tím nejkrásnějším!

Jak se vyznat v přihlášce na výstavu a ve výstavních oceněních?

Chcete-li přihlásit psíka na výstavu, pamatujte, že uzávěrky pro přihlášení jsou obvykle dva až tři měsíce před konáním výstavy. Musíte se tedy rozhodnout dost dopředu, zda chcete na výstavu jet. Většinou jsou vypsány dvě uzávěrky s rozdílnými vstupními poplatky. Přečtěte si pozorně propozice, kde máte přesné pokyny, jak vyplnit přihlášku a jaké podmínky je třeba dodržet.

Druhy výstav: Nižšími typy výstav jsou oblastní a krajské výstavy, při nichž se nezadávají tituly čekatelství na národní nebo mezinárodní šampionát (CAC, CACIB). Jsou vhodné pro výstavní trénink vašeho psíka, nebo pokud nemáte příliš velké ambice a nevadí vám mizivá konkurence.Vyššími typy výstav jsou výstavy národní, klubové, speciální a mezinárodní, na nichž je konkurence vyšší, zadávají se tituly čekatelství národního šampionátu (CAC) a na mezinárodních výstavách i čekatelství na titul mezinárodního šampiona krásy – CACIB. Pořádá se jich cca deset ročně (počítáno národní i mezinárodní). Nejvyššími typy jsou výstavy evropské a světové, které se pořádají jednou ročně a kam se sjíždí nejsilnější mezinárodní konkurence. Jsou přehlídkou skutečně toho nejlepšího, co se momentálně v chovu plemene vyskytuje. Kromě zadávání titulů čekatelství na národní a mezinárodní šampionát se zde zadává titul Evropský vítěz a Světový vítěz.

Rozdělení do tříd: Existuje několik tříd, do nich jsou psi na výstavě rozděleni (podle věku nebo podle získaných pracovních či exteriérových titulů). Posuzují se odděleně psi a feny a získávají. odděleně tituly CAJC, CAC, CACIB.

Třída dorostu: pro štěňata od 6 do 9 měsíců věku. Ideální pro otrkání štěňátka ve výstavním prostředí. Nejde o žádné tituly, spíše o trénink a příležitost naučit se předvádět.

Třída mladých: pro mladé psy od 9 do 18 měsíců. Zde se již soutěží o titul CAJC – čekatelství na titul Junioršampion. V této třídě se můžou setkat jak sotva odrostlé štěně, tak i dospělý, hotový pes starý rok a půl!

Mezitřída: pro dospělé psy od 15 do 24 měsíců. Šance pro mladé jedince, kteří ještě nejsou zcela hotoví a v konkurenci s např. 3letým psem by mohli vypadat znevýhodněně. Soutěží se o titul CAC. Na mezinárodní výstavě i o titul CACIB.

Třída otevřená: pro dospělé psy od 15 měsíců bez jakéhokoli omezení. Soutěží se o titul CAC. Na mezinárodní výstavě i o titul CACIB.

Třída šampionů: pro držitele titulu národní šampion (šampion České republiky, Slovenské republiky, Polska, Rakouska atd) nebo titulu Mezinárodní šampion krásy (Interšamopion). Prestižní třída! U nás se i v této třídě soutěží o CAC (v některých zemích, např. Francii šampioni o titul čekatelství národního šampiona už nesoutěží). Na mezinárodní výstavě se soutěží i o titul CACIB.

Třída pracovní: pro psy od 15 měsíců, držitele pracovního certifikátu – u chrtů většinou dostihové licence, případně je vyžadováno splnění dalších kritérií – absolvování určitého dostihu či bodového ocenění. Soutěží se o titul CAC. Na mezinárodní výstavě i o titul CACIB.

Třída veteránů: pro psy od 8 let věku.

Jaká ocenění můžete získat?

VN – velmi nadějný (jen ve třídě dorostu); N – nadějný (jen ve třídě dorostu)

V – výborný: typický představitel plemene, který se velmi přibližuje ideálu určenému standardem plemene. Ve vynikající kondici, perfektně předvedený. Zadává se pořadí do čtvrtého místa – tedy V1, V2, V3, V4, ostatní dostávají V bez pořadí.

VD – velmi dobrý: typický představitel plemene, v dobré kondici, s drobnými vadami a odchylkami od standardu, nikoli však morfologickými. I u velmi dobré se může zadat pořadí do 4. místa – tedy VD1 – VD4, nebo např. pořadí po výborných jedincích V1, V2, VD3 atd.

D – dobrá: pes vykazuje znaky svého plemene, ale má viditelné hrubší vady.

Nedostatečná: pes sice vykazuje znaky plemene, ale hrubých vad je mnoho a do ideálu určeného standardem má daleko.

CAJC – čekatelství junior šampionátu krásy České republiky. Zadává se psům a fenám oceněným známkou V1 ve třídě mladých.

CAC – čekatelství šampionátu krásy České republiky. Zadává se v každé třídě dospělých (tedy mezitřídě, otevřené, pracovní a šampionů), a to jedinci s oceněním V1 a při mimořádných exteriérových vlastnostech. Psovi s oceněním V2 může rozhodčí udělit titul Rezervní CAC.

CACIB – čekatelství mezinárodního šampionátu krásy FCI. Získává se pouze na mezinárodních výstavách a soutěží o něj zvlášť psi a feny, kteří získali ocenění V1 ve třídách dospělých (tedy mezitřídě, otevřené, pracovní a šampionů). Nejlepší z vítězů tříd pak dostává CACIB, opět však titul není automaticky zadávaný, přiznává se pouze při mimořádných exteriérových vlastnostech. Rozhodčí může zadat i Rezervní CACIB. O udělení soutěží vítězové ostatních tříd a pes, který získal ocenění V2 ve třídě, v níž první oceněný získal titul CACIB.

BOB – Vítěz plemene: Zadává se nejlepšímu představiteli plemene a soutěží o něj nejlepší mladý pes, nejlepší dospělý pes, nejlepší mladá fena a nejlepší dospělá fena. Někdy o titul BOB soutěží i vítězové tříd veteránů. Na některých výstavách (především v zahraničí) se zadává i ocenění BOS (resp. BOO) – nejlepší opačného pohlaví. Vyhrává-li titul BOB pes, zvolí se nejkrásnější fena a ta získává BOS (je-li nejlepším představitelem plemene fena, zadává se BOS psovi).

Nejlepšímu mladému psovi (z vítězů třídy mladých) se zadává titul BOJ (Best of Junior) a Nejlepšímu veteránovi (z vítězů tříd veteránů) se zadává titul BOV (Best of Veteran).

17.10.2010. 1