Měli jsme velké štěstí, že za náhradní místo Světové výstavy 2017 bylo vybráno Lipsko. Jen kousek od nás, tedy obrovská příležitost vidět největší přehlídku chrtíků. Takže jsem se na neděli 12. 11. na krásné, rozlehlé a skvěle vybavené lipské výstaviště vydala. Přihlášeno bylo 160 chrtíků, opravdu úžasný počet, rozdělení byli do dvou kruhů. Musím ale přiznat, že mě překvapilo, že chyběli vystavovatelé z Francie, také jen Italů bylo pár, ani Skandinávie nebyla moc zastoupena a čekala bych i větší účast z Česka a Slovenska (které zcela chybělo), protože při enormně stoupajícím počtu narozených chrtíků u nás by se zájemci o toto plemeno měli trochu přiučit, jaký je evropský standard. Pro každého účastníka je velkým úspěchem samotná výborná. Velmi dobrých kupodivu nebylo zadáno až tolik, ale myslím si, že vesměs zaslouženě. V kruhu fen posuzoval rozhodčí, který byl pro většinu velkou neznámou – Ind, pan Sudarsan. Byl pro mě docela zajímavým příjemným překvapením, až na jednu výjimku… Konkurence ve všech třídách byla veliká, dokonce veteránek se předvedlo sedm! Bylo na co se dívat! Přiznám se však, že mě zklamalo pořadí třídy mladých fen – nevím, zda pan rozhodčí z 22 mladých chrtiček vybral opravdu to nejlepší… V ostatních třídách pak vybíral úplně jinak a bylo vidět, že chrtíky zná. Nejlepší fenou se stala pěkná, na můj vkus až příliš statná Lady Godiva Dei Raggi Di Luna (a získala pak i titul BOB). V kruhu psů jsme viděli skvělého Gerarda Jippings, náročného rozhodčího, který patří k velkým znalcům našeho plemene. Kupodivu mně připadal tentokrát mírnější – sice zadal i dobrou, ale jinak velmi dobrými celkem šetřil. Všechny třídy byly opravdu silně obsazené a viděli jsme téměř samé pěkné chrtíky. Já jsem vystavovala Dáina v otevřemé třídě, kde se sešlo 10 psů. Je pro mě velkou poctou, že jsme se umístili na skvělém druhém místě (V2, Res. VDH-CAC) za krásným černým Saint Laurentem Noir Dei Raggi Di Luna, který se pak stal Světovým vítězem. Jak se ukazuje, kvality Dáina dokáží ocenit spíš nároční zahraniční rozhodčí, než ti čeští, s nimiž jsem se letos ve výstavním kruhu setkala, kteří v posuzování chrtíků často tápou… Byla jsem z tohoto úspěchu opravdu nadšená, moc mě těšilo i setkání s Dáinovým bratrem (Dervisch Daydreamerem), který si také vedl skvěle – ve třídě šampionů ve vysoké konkurenci opravdu krásných psů skončil na 4. místě.
