3. 9. 2013

Minulý víkend na přelomu srpna a září jsem prožila na úžasné akci, kterou organizoval slovenský Klub chovatelov chrtov. V podhůří Ďumbierských Tatier v malé vesničce Jasenie pořádal víkendové setkání spojené s chovatelskou výstavou. Na ní posuzovali místo rozhodčích chovatelé a já jsem byla pozvána, abych posoudila italské chrtíky. Velmi ráda jsem toto pozvání přijala a byla jsem moc zvědavá, jak bude taková akce vůbec vypadat. Musím říct, že jsem byla opravdu nadšená a klobouk dolů před organizátory z výboru slovenského klubu a hlavně před Vlastěm a Ivetou Vojtekovými. Obdivuji jejich nápady, obětavost něco udělat pro druhé a hlavně skutečně perfektní organizátorský talent. Slovenští chrtaři by měli být šťastní, že mají někoho takového, kdo dokáže pro dobrých osm devět desítek lidí připravit víkend plný pohody, zábavy, ale i soutěží s krásnými cenami.

Už výběr místa byl perfektní. Hotel s přilehlým areálem chatiček je sice z těžce socialistických dob, ale úplně stačil. Prostředí ideální pro psy, nikdo si nemusel své miláčky uvazovat, psi se neměli kam zaběhnout, okolo byly nádherné horské louky, kde se mohli chrti vyběhat až až - však se tam v neděli pak pořádat coursing. Když jsem přijížděla vesnicí k hotelu, objevilo se přede mnou na cestě stádo krav, takže jsem zastavila a koukala, jak se těsně kolem mého auta šinou... Již v pátek odpoledne bylo vše k výstavě připravené, takže v sobotu po desáté byla chovatelská výstava slavnostně zahájena. Nešlo o žádnou legraci, pan Vojtek nás nabádal, ať vše bereme vážně. V každé třídě kromě štěňat a dorostu se zadávaly chovatelské certifikáty (CC). Klub by chtěl takové výstavy pořádat častěji a po získání dvou CC by měl pes titul Chovatelský šampion. Já jsem zahajovala výstavu posuzováním italských chrtíků a bylo pro mě poctou, kolik se jich sešlo - 14 a byli po vlkodavech (18) a vipetech (17) třetím nejpočetnějším plemenem.

Kvalita předvedených psíků byla velmi dobrá, byla jsem příjemně překvapena celkovou elegancí a zejména kvalitou skusu a zubů. také výška byla v pořádku, pár jedinců bylo trochu vyšších, ale v toleranci 1 cm nad maximum standardu. Škoda, že předvedení chrtíků nebylo až tak oslnivé, na druhou stranu chápu, že mezi vystavovateli bylo hodně nováčků a právě taková to akce je příležitostí se něčemu naučit. Pár psíků bylo v hodně hubené kondici a to jim uškodilo, ze začátku jsem možná na ně byla moc mírná... Byla jsem moc ráda, že přijel i Ori Gil-Endor (na obrázku), vyrostl z něj moc pěkný pes výborné výšky, ale není zvyklý na výstavy. Jeho rodokmen by ale mohl být velmi zajímavý a přínosný pro slovenský chov. Velmi se mi líbila mladá plavá fenka BELLA BOBBI DORA GREY, která má před sebou slibnou budoucnost, pak také štěňátko ALICE SQUADRA PICCOLO s nádhernou kvalitou srsti a výbornými proporcemi. No a pak samozřejmě nemohu nezmínit "harcovníky" výstav - Eledila Gil Endor a Lux Loral Maribellu Magicu. Oba dospělí šampioni mají vysoké kvality a pro mě nebylo lehké si vybrat nejlepšího. Nechtěla jsem dát BOBa psovi ze své stanice, ale nemohla jsem si pomoci, Elendil v téměř osmi letech má neuvěřitelnou kondici, celkově byl nejvyváženější, je neustále překrásný - veselý i důstojný zároveň, má překrásnou hlavu a výraz, skvělou srst, opravu se nejlépe předváděl a přála bych všem ostatním chrtíkům, aby v jeho věku tak dobře vypadali. Že jsem tolik váhala, svědčí o kvalitách jeho soupeřky. Jenže pak jsem si řekla, že to krásné, co Elendil v sobě má, je z valné většiny znakem jeho otce, skutečně výjimečného plemeníka Secreta D´Amour du Domaine de Chanteloup, který pro mě představuje jednoho z ideálních představitelů rasy, a mojí zásluhou je jen to, že jsem za ním přivezla Brethilku...

Se zájmem jsem se pak dívala i na posuzování ostatních chovatelů a ráda jsem si s některými z nich povídala a dozvěděla se nové věci. Než začaly soutěže, byl uvařen pro všechny vystavovatele opravdu luxusní guláš. I na takové, nechci napsat maličkosti, protože rozhodně celý kotel guláše maličkostí není, mysleli organizátoři! Soutěže byly docela dlouhé, ale zábavné. Best in show jsme posuzovali všichni rozhodčí dohromady. Jasně jsme se shodli na vítězce, krásné saluki Kehailan Princess Firiel, druhý skončil afgán Travis Pastrana Gandamak a třetí Elendil Gil-Endor, takže jsem měla velkou radost, že se líbil i ostatním posuzovatelům. Na závěr byla anoncovaná maškarní soutěž o nejlepší masku psa a majitele. Trochu jsem se bála, jak tohle bude vypadat, ale bylo to neskutečně zábavné a nápadité. Myslím, že pro většinu návštěvníků byla absolutní královnou Cruella de Vil z filmu 101 dalmatinů, panička i vkodavové v tečkovaném převlečené byli prostě nepřekonatelní. Divím se, že nevyhráli, i když i ostatní masky byly nápadité – vlkodavové ve skotských kiltech nebo Vojtekovci jako šejk a jeho zahalená manželka vyvolávali salvy smíchu. Stojí za to se podívat na obrázky i výsledky na
http://www.netspace.sk/chrty/

Já jsem bohužel během výstavy neměla čas fotit. Večer jsem měla připravenou přednášku o novém standardu a novodobých dějinách chrtíků, pak následovala příjemná večeře a pro neúnavné chrtaře i prima diskotéka. Na nedělní coursing jsem už nezůstala, protože cesta domů byla dlouhá. Vzpomínky na tenhle nádherný víkend budou skutečně nezapomenutelné.

03.09.2013. 22:12

Doporučujeme

Klub chovatelov chrtov